...........................In nomine patris et fili et spiritus sancti. Amen........................

Srpen 2008

Další důvod, proč nemám ráda přírodu

30. srpna 2008 v 19:43 | Pepcha |  Nebezpečí hrozí všem
Aneb Jak jsem si sama na sebe upletla bič v podobě hub
Ráno se Baruška probudila, aby zjistila, že její hlava je přikrytá peřinou, ale ani ta není schopná ji ochránit před zvukem vrtání, jež se ozývalo zpoza jejího pootevřeného okna. Pomalu jsem se tedy vybabušila z peřiny a zalepenýma očima jsem zamžourala na budík na nočním stolku. Bylo deset pryč. Skvělý; nejen že jsem se probudila tak pozdě, že možnost dnes normálně fungovat se jevila naprosto minimální, ale navíc mě ještě k tomu vysoce deprimoval onen iritující zvuk způsobený dělníky venku. Zvolna jsem se tedy vypotácela z postele a zamířila do obýváku, abych tam našla mamku sedící u okna mračící se na dotyčné dělníky.
"Mami, pojedem na houby?" vyžblebtla jsem první, co mě napadlo aniž bych si blíže promyslela, co říkám či jak na to budou rodiče reagovat. Samozřejmě, že rodiče souhlasili.

Elisabeth vs. Antoninus Pius

13. srpna 2008 v 21:59 | Pepcha |  Nebezpečí hrozí všem
Dnes jsem s rodiči viděla dva díly Elisabeth s Cate Blanchet v hlavní roli. Donutilo mě to uvažovat o tom, jaká asi královna musela být. Kdo tu vůbec byl ten špatný: Marie Stuartovna nebo její sestřenka? Marie podporovala a vyznávala katolickou víru, Alžběta protestanskou. Marie ve svém životě dokázala zanechat odkaz především tím, že zavedla módu bílých svatebních šatů. Elisabeth zajistila svému lidu období blahobytu. No ano, nebyla Antoninus Pius, za jehož vlády coby římského císaře vypukla jediná vzpoura a to v Egyptě, ale po konci její vlády se měla její země stejně dobře jako římské impérium po smrti Antonina. Byla její pokladna stejně plná jako Antoninova po jejich smrtích? Bylo tehdy Britské impérium nejbohatší stejně jako to římské tehdy, před několika sty lety? A koneckonců za války ona nemohla, obvykle k nim byla vyprovokována. A díky nim také oslabila své nepřítele. Antoninus jejich moc nezmenšil.
Ovšem Elisabeth byla v podání Cate Blanchet opravdu okouzlující. Silná a stejně lehce zranitelná. Ve chvílích, kdy se Elisabeth sesouvala k zemi jsem díky Catinu briliantnímu herectví měla chuť stát přímo vedle ní. Chtěla jsem jí zchytit, chtěla jsem jí pomoct.
I když jsem už druhý díl viděla jednou v kině, nemohla jsem si nepřipadat uchvácená odzbrojujícími výlevy emocí, dokonalostí výpravy a strhujícími a velkolepými pohledy.
Takhle mají vypadat historické filmy. Takhle hrají dobré herečky. Přesně takhle by vás měl režisér filmu přesvědčit svým názorem na historickou postavu.

Zatímco jsem byla pryč

11. srpna 2008 v 23:20 | Pepcha |  Nebezpečí hrozí všem
Krátký článek na dobrou noc.
Nikdy bych nevěřila, co se může stát, když člověk odjede na čtyři dny na kurz angličtiny kamsi k Máchovu jezeru. Jednou z prvních vět, kterou mi po mém návratu tatínek řekl bylo: "Chceš vědět, co se stalo, zatímcos´ tu nebyla?" Netušíce a nečekaje následující odpovědi jsem přikývla, myslíce, že se bude jednat o něco jako že přišla babička na oběd či podobně. "To víš, nesmíš nás s maminkou nechávat o samotě," odvětil táta s úsměvem.
"Co, to jste se někde znemožnili, nebo co?" optala jsem se také s úsměvem stále naprosto "clueless".
"Ne, kupujeme chatu na Sázavě," rozzářil se tatíček jak měsíček na hnojíčku.
"Co?!" vykřikla jsem naprosto vyvedená z míry. "To snad nemyslíš vážně!!!" A bylo to tu zase. Naprosté déjavu. Zase se po mně ohlíželi všichni lidé čekající s námi na metro. Jen to tentokrát nebylo kvůli mému šílenému vzhledu, ale díky excentrickému chování. "Nemáš v zásobě něco trochu normálnějšího?!"
"No... Vypukla válka v Gruzii..."