...........................In nomine patris et fili et spiritus sancti. Amen........................

Absurdní...

13. června 2008 v 22:13 | Pepcha |  Básničky
Asi jsem se zbláznila. Neměla bych číst sonety a už vůbec ne Michelangelovy básně, vyvolávají ve mně patetické nálady akorát tak na psaní sentimentálních básniček. No nic…

S pohledem upřeným kamsi v dál,
Zde stojím, myšlenky plynou,
Rozplynuté v melodii línou,
Kterou jako by snad sám vítr hrál.
V tom plytkém smutku nekonečna,
Vidím jak vesmír, tak i nic,
cítím tvou pleť i tvůj líc,
nikdy, teď - toť žízeň věčná.
Absurdní, smutný, nijaký a sám,
Tak objímá svět jeho rám,
Ten zdobený i obyčejný, neskutečný sen.
A v něm bloudí zatracené duše,
Jak v poušti - slepě, snad i hluše,
Já mám však studnu v srdci tvém.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama