...........................In nomine patris et fili et spiritus sancti. Amen........................

1. Vzpomínky na dětství

4. února 2008 v 23:19 | Pepcha |  Pusu na zámek
Tak abyste věděli, tohle bude nejkratší kpitolovka na světě, která bud emít asi tak dvě až ti kapitoly, které budou navíc přibývat extrémně pomalu. Každopádně je to něco hodně podobného jako "Memories", jen trochu složitější. No nic - zde jest první kapitola.

Rozkvetlou loukou utíkala rezavá holčička, slunce svítilo a ona se vesele smála:
"Že mě nechytíš, že mě nechytíš," volala na černovlasého chlapce, který běžel za ní.Ten zrychlil a za chvíli ji přesvědčil o opaku. Dívenka plakala smíchy, když ji povalil do trávy a začal ji lechtat.
"Arty, Arty, nech toho," vyrážela ze sebe namáhavě.
"Ani mě nehne, Josie, máš, cos chtěla, sestři." Když toho Arty konečně nechal, Josie se posadila a tvářila se velice nepřátelsky.
"Jsi zlý," prohlásila, na což Arty reagoval rozpačitou pusou ajkou byl zvyklý sestře dávat. Bylo jim pět let...
°°°°°°°°
Mladý pán nasel na svého koně, rychle popadl sestru a pobídl Balthasara, zatímco se jej sestřička držela kolem krku. Za nimi se ozval zoufalý výkřik:
"Pane Artemisi, slečno Josephine, počkejte, je to nebezpečné!" Dvojčata se jen rozesmála.
"Však taky nemusí být u všeho."
"A to, že nám to ani Butler nepřeje neznamená, že si Tě jednou nevezmu," prohlásila rázně Josie.
Bylo jim devět let...
°°°°°°°°
A znovu jel na Balthasarovi, ale tentokrát sám. Sestra se ho snažila dohnat na klisně Hébé.
"Arty, no tak, netrucuj!" křičela z plna hrdla. Hlasivky měla dobré, ovšem s kondičkou už to bylo horší. Artemis se najednou prudce zastavil a seskočil na zem. Sestra ho okamžitě napodobila a Arty k í útočně vyrazil.
"Jak jsi to mohla udělat? Ty jsi s tím souhlasila! Ani ses nic nepokusila změnit. Potom, co jsme si slíbili." Josephine se k němu pokusila přiblížit - vztáhla k němu ruku.
"Já ani nemohla nic dělat. Vždyť víš, jaká je matka, když se o něčem rozhodne."
"Mohla jsi to alespoň zkusit! Mohli jsme být ještě spolu! Až do osmnácti," zoufale ji obviňoval.
"Arty," šeptala měkce. "Sám víš, že by nás neposlali do smíšené školy. Já internát pro mladé slečinky a ty gympl pro mladé džentlmeny se slibnou budoucností." Artemis po jejích slovech ještě víc sklesl a vrhl se jí do náruče.
"Ale ty budeš tak daleko. Kdybys alespoň zůstala v Irsku, Skotsko - vždyť je to na druhém konci světa," stěžoval si jí do vlasů. Josie se usmála.
"Kazím tě, bratříčku, na Fowla jsi měkkej..." To odjížděla do Bradavic poprvé.
Bylo jim jedenáct let...
°°°°°°°°
"...a nezapomeň, jsi Gloverová, žádná Fowlová. Ještě by tě někdo unesl a chtěl nás vydírat," paní s pevně staženým uzlem vlasů doprovázela svou dceru k autu, které ji mělo odvézt na letiště.
"Ano, máti, já vím, připomínáš mi to každý rok," povzdechla si Josie a oblékla si svetr.
"Skvěle, tak se rozluč s bratrem," postrčila ji k černovlasému mladíkovi. Sestra jej chtěla obejmout a vlepit mu pusu jako vždy, ale Artemis ucukl před jejími rty a v objetí jen visel. Josephine se cítila zmateně.
Co to s ním v poslední době je? Proč se na mě tak dívá a zároveň uhýbá před doteky? Proč s ní už nemluví o všem, co ji napadne? Mohla by to být...?!
Bylo jim čtrnáct let...
°°°°°°°°
Potemnělou místnost ozařovala pouze třepotavá světýlka spousty svíček, když se otevřely dveře a paprsek světla z venčí zase zastínily dvě postavy. Dívčí hlas se třásl, když protnul úzkostné ticho (těhotné očekáváním).
"Arty, sundáš mi už ten šátek?" Bratr beze slova splnil, co si přála a když jí ho snímal, zárověň ji konečky prstů jemně pohladil. Josephine otevřela oči a zalapala po dechu, jak spatřila pokoj vyplněný starým gramofonem, spoustou polštářů a několika knížkami.
"Bráško, ty si ze mě děláš srandu, že jo? A kde to vůbec jsme?" Artemis se lehce zamračil, že kazí romantiku, se kterou si dal takovou práci. Ale jako by neznal zvídavost své sestřičky.
"Butler očividně nezná úplně celý Fowlovský letní zámeček." Tiše se zahihňala a zamrkala řasami.
"Ty jsi úžasný bratříčku, to sis dal s našimi narozeninami takovou práci? To já toho pro tebe moc nepřipravila," zkousla si provinile ret a zandala si uvolněný pramen vlasů za ucho. Artemise polilo horko, když mu pohled dopadl do míst, kde předtím její vlasy spočívaly.
"To - vůbec - nevadí," vypravil ze sebe ztěžka.Josephine si všimla, kam jeho oči směřovaly, než se stočily k těm jejím a nebyla až taková naivka, aby si nedovedla dát dohromady, proč se její bráška chová už takovou dobu zvláštně.
"Tak se radši posadíme, ne?" navrhla, ačkoliv věděla, že bude následovat bráškovo zmatené vyznávání citů. Když s tím skončil, poznamenala celkem zbytečně:
"V Chamurabbiho zákoník byl za krvesmilstvo trest smrti. A tohle by byl dokonce twincest." K jejímu překvapení překvapení se Artemis vítězoslavně usmál
"Nedávno jsem dal dělat testy DNA a víš co? Máme každý jiného otce - naše matka očividně není žádná vestálka..." zarazil se, když Josephine vstala a začala se rozrušeně ptát. Samozřejmě, vždyť nevěděla, že si to Artemis celé vybásnil.
"Cože? Ty nejsi můj bratr? My nejsme dvojčata? Já, ty," najednou se zarazila. "Co jsou to testy DNA?" Vždycky si myslela, že to, jak jsou si blízko vychází z jejich vzájemné podobnosti. Ale je to koneckonců i dobře... Otočila se k bratrovi, který na ní hleděl s otázkou v očích. Zpátky se k němu posadila a pohladila ho po tváři.
"Fajn."
"Co fajn?"
"Všechno je teď fajn." Položila mu dlaň na týl hlavy.
Polibek sestry a bratra? Nevinná letmá pusa na dobrou noc? Nikolivěk, drahý Watsone. Spadli spolu do saténu.
Tenkrát to bylo poprvé.
Tenkrát to bolelo.
Tenkrát se báli.
Tenkrát...
Bylo jim patnáct let...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kittie M. Comma Kittie M. Comma | 5. února 2008 v 18:34 | Reagovat

Nádhera...ach, jak úžasně úžasné!!!

Je to skvělé...je to ještě o něco perverznější než původně, ale krása, má milovaná...

2 Pepcha Pepcha | 5. února 2008 v 18:38 | Reagovat

Ty umíš tak krásně lichotit, že to skoro ani nezní ironicky, zlato! Díky, díky...

3 belinda belinda | Web | 5. února 2008 v 22:18 | Reagovat

je to o dost perverznější, miláčku +muck+. ale prosím tě, uvědomuješ si totální absurditu toho argumentu, že mají každý jiného otce a  p ř i t o m  jsou  d v o j č a t a? ale dejme tomu, že josie byla idiot +nezaujatě mrká+...

jinak bych to doplnila : bez tuše a bez růže, bez krve - ne poprvé, aneb belinda je celá těhotná očekáváním dalšího dílu...

4 Kittie M. Comma Kittie M. Comma | 5. února 2008 v 23:36 | Reagovat

Náhodou...Sheppy měl pacientku...teda jeho manželka měla pacientku, no a ta pacientka měla dvě dělohy a v obou byl harantík a každý ten harantík měl jiného papínka...ale jinak OK...

P.S. Pepi...NEDĚLE!!! SHEPPY!!!

5 Pepcha Pepcha | 6. února 2008 v 21:26 | Reagovat

Už v něděli? Fakt? Jůůůů! +hystericky se tlemí+

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama