...........................In nomine patris et fili et spiritus sancti. Amen........................

Jarní den

22. srpna 2007 v 15:05 | Pepcha |  Jednorázovky a songfictions
Chtěla jsem být první, kdo se přihlásí do soutěže o nejhorší povídku (na jednom nejmenovaném blogu), takže jsem na dovolené vytáhla zápisník a hezky napsala tohle. Kit mě ale stejně předběhla. Gramatických chyb jsem se vyvarovala (jelikož bych se jinak musela pozvracet hned po sedmi větách bez čárek) a radši jsem vsadila na styl "Stalo se o Vánocích", který (kupodivu) celkem ovládám (což znamená, že z každého tématu a povídky udělám… slátaninu? - hnusney smayleeck).
Musím dodat, že jsem při pasáži s McGonagallovou několikrát běžela na záchod se vyzvracet… Je to hrůza… Ale víte, kdo tam je? Hihi… Sirius! No nic, nebudu otravovat… Pohodlně se usaďte, připravte si kbelík a pokuste se to dobře ohodnotit.

Jaro. Měsíc pátý, tj. květen, roku 1977 se vyznačil pro kouzelníky několika událostmi. Kupříkladu vraždou tří malých holčiček, jejichž rodiče se znelíbili Pánovi Zla. Rovněž dosazením pana Skrka na post ministra kouzel. Nu a potom tu byla ještě jedna věc a ačkoliv o ní vědělo jen pár zúčastněných, měla se stát klíčovou pro celý kouzelnický svět, který o tom zatím neměl ani potuchy a nemá ji dodnes. Nejen z tohoto důvodu jsem se rozhodla vám ten malý příběh vyprávět.
Jak už bylo zmíněno, časové umístění je rok 1977, měsíc duben, den šestý. Geograficky Vám to neřeknu úplně (dobře, vůbec) přesně, ale mohu říci alespoň toto: sedm hodin vlakem, severně od nádraží King´s Cross leží hrad jménem Bradavice, kde se učí děti anglické mocným vědám o čárech a kouzlech. A právě v tomto hradě žile jistá Lily Evansová, studentka závěrečného ročníku a dívka nadmíru nadaná v lektvarech. Nebyla nijak krásná, ale za to výrazná. Nedala se přehlédnou se svými tmavě rudými vlasy, peprnými poznámkami a výbuchy smíchu i vzteku.
Právě trpěla na hodině Přeměňování spolu s ostatními a uvažovala, co bude dělat o nadcházejícím víkendu. Pro začátek by si mohla přelakovat nehty tím drahým lakem z Francie, co jí poslal bohatý tatínek. A taky by mohla dát kopačky Patrickovi, už ji nebavil. Ale chtělo by to nějaký.. eh zábavný způsob rozchodu. Nějak si nevzpomínala, proč začala chodit s tím nudným a egoistickým Havraspářanem. Její pohled mimovolně zalétl k lavici, v níž seděli dva velice a dobře známí Nebelvířané - James Potter a Sirius Black. Zaznamenala spoustu obdivných pohledů od okolí, samozřejmě od zamilovaných dam. Ach ano, její kamarádka byla jednou z těch, co zíraly na Blacka. A kdo by se divil, jeho elektrizujícím modrým očím a černým vlasům elegantně spadajícím do obličeje by neodolala žádná. I ona měla takové období. Pak se začala zabývat Potterem. Tady byly její pocity smíšené, ačkoli si to nechtěla přiznat až magicky ji přitahoval. Celou tu šarádu s Patrickem a jinými chlapci vytvořila, protože chtěla přilákat jeho pozornost - poslední dobou ji nesnesitelně ignoroval. To za a) a za b)ji to hrozně bavilo.
"Slečno Evansová, můžete mi laskavě vysvětlit, proč neděláte, co máe a usilovně hledíte ne pana Pottera?" zvolala profesorka McGonagallová podrážděně. Lily se rozhlédla a zjistila, že na ni všichni zírají (Pottera nevyjímaje) a drží v ruce hůlky.
"Já jsem se trochu zamyslela, paní profesorko, jak.. ehm… by se," zaváhala," jak by se toto kouzlo dalo použít v reálu."
"Ale, slečno Evansová, tak v reálu, ano? Nechcete snad pana Pottera požádat o ruku?" Právě totiž opakovali kouzlo Aurumeri, které mělo ze stébla vytvořit drahý prsten dle vašeho přání, na což Lily nepřišla, jelikož posledních deset minut byla duchem nepřítomná. Lily přimhouřila oči, bylo tak nějak zvykem, že a se s profesorkou respektovaly, ani jedna si nemohla odpustit možnost tu druhou popíchnout.
"Ne, to opravdu nechci, paní profesorko. Vy jste snad jste snad něco takového někdy zkoušela?"
"Slečno Evansová, jak jen - ," naštěstí do toho profesorce vpadl zvonek.
Ups, to jsem asi trochu přehnala, pomyslela si zrzka. Tak a teď k plánu… Nakonec si usmyslela, že se s Patrickem rozejde venku, až tam bude nejvíc lidí Zítra prý má být hezky, to bude fajn…
Před Velkou síní, když šla na večeři ji dohnal jakýsi blonďatý a hnědooký kluk. Hezký kluk. Už si vzpomněla, proč s ním chodí.
"Ahoj puso, jak se máš?" roztáhl ústa do rádoby oslnivého úsměvu. Zlaté pravidlo: nikdy si nezačínejte nic s namyšleným, majetnickým a hloupým blonďákem, i kdyby byl sebehezčí.
"Patricku," roztáhla rovněž ústa do rádoby oslněného a potěšeného úsměvu. Už jen jeden den, jeden den a budu volná. Buď milá, buď milá, nesmí nic tušit, opakovala si v duchu. A tak v zájmu zítřka převydržela večer s tímto… zajímavým chlapcem.
Ráno po vzbuzení měla pocit, že jí snad všichni bohové nahrávají. Venku krásně svítilo sluníčko, což by mělo ven vylákat spoustu studentů již dychtivých po létě. Dnes se s make-upem nijak moc neobtěžovala a radši si zastrčila hůlku na bezpečné místo. Už včera si s Patrickem smluvila schůzku venku u jezera, kde stojí ten velký kámen. Teď už by mělo stačit házet na něj významné pohledy.
Měla pravdu, hned po snídani se všichni vyhrnuli k jezeru. Poberti znuděně sledovali, jak za Jamesem aktivně běží hezká a sympatická brunetka.
"Čau Jamie, máš čas?"
"Na Tebe vždycky, Naomi." Když okolo nich Lily procházela, ostentativně se dívala jinam. Mířila rovnou k onomu šutru, o nějž byl Patrick opřený.
"Tak co budeme dělat, kočičko?" pohodil polodlouhými vlasy, ve snaze napodobit reklamu na Garnier "Long & Strong". Lily se falešně usmála. Nesnášela, když jí někdo říkal "kočičko", znělo to nechutně majetnicky.
"Mohli bychom se projet po jezeře, ne?" navrhla nevinně.
"A to se smí?" zatvářil se Patrick zděšeně.
"Ne, ale koho to zajímá."
"No…tak…když myslíš-"
"Ano, myslím. Jsem ráda, že se shodneme." Zářivě se na něj usmála a zamumlala jakési kouzlo, kterým proměnila onen šutr v hezkou loďku i s maličkým stožárem. Od Patricka se nedočkala žádné galantní pomoci a tak si radší poradila sama. Tedy popravdě, Patrick sám s loďkou dost zápasil, ale nakonec přeci jen odrazili od břehu.
"No a co budeme dělat teď, drahoušku", snažil se o svůdný tón Pattie.
"Víš, DRAHOUŠKU"," protáhla Lily, "napadlo mě, že bychom si mohli trochu popovídat."
"Popovídat?" zeptal se nevěřícně Patrick.
"Ano, popovídat," zopakovala důrazně Lily, věda, že na Pattyho se musí pomalu. "Jestli ale nechceš mluvit, stačí, když budeš poslouchat."
"Když to musí být, holčičko."
"Víš, Patricku, uvažovala jsem tak o nás dvou a víš… já… nevím, jak Ti to mám říct, ale já… vážně Tě mám… vážně Tě…," tvářila se, jako by nemohla najít slov.
"Ano?"
"Vážně Tě už mám plný zuby," změnila Lily radikálně tón hlasu z váhavého na nekompromisní.
"Cože?" vyjekl Pat překvapeně. Čekal nějaké zamilované řečičky a ne tohle.
"Neslyšels´? Už mě nebavíš!" téměř zakřičela Lily. Do té doby je už pár lidí sledovala, vždyť porušovali školní řád, ale teď je už pozorovalo celé osazenstvo jezera.
"A to jako, že se se mnou rozcházíš?" Lily se už jen lépe a pohodlněji rozvalila a útrpně se na něj pousmála. Patrickovou reakcí bylo, že vyvalil oči, postavil se a s rukama nataženýma před sebou se nejspíš chystal napodobit Homera Simpsonam jelikož k tomu zavřeštěl:
"Ty jedna malá-"
Doříci však už jaksi nestačil, protože Lily něco podobného čekala (jak by ne, když to bylo děvče inteligentní, krásné, někdy i milé, ale hlavně vševědoucí a vypočítavé) a tak se milý pan Patrick poroučel směrem dolů - do jezera. K Lilyině smůle ji ale stihl čapnout za šaty a táhnout ji za sebou. Lily však - jakožto dívka aktivní a správná Angličanka - stihla použít bublinkové kouzlo a z nehezkého pádu stvořit elegantní šipku.
Na břehu si mezitím diváci vyměňovali dojmy z oné scény.
"No teda, i když ji nemám moc rád, musí říct, že ta holka má prostě styl. Škoda, že se jí to nepovedlo úplně," pravil Sirius směrem k Jamesovi. Ten však ignoroval, jak Siriusovy poznámky, tak Naomininy pokusy upoutat jeho pozornost a směřoval svůj pohled k jezeru. Kde se Patrick rozzuřeně pokoušel dostat ven svým prazvláštním kraulem. To ovšem Jamese nezajímalo. Kde byla Lily? Stále se nevynořoval, což ho znervózňovalo. Kde sakra je? Přeci se neutopila, pomyslel si James zděšeně. Sirius a Naomi se na něj dívali s dávkou znepokojení. Když se pak otočil se slovy:
"Musím zachránit Lily," získali pocit, že se asi vážně zbláznil.
"Tak tohle je konec," zkonstatovala Naomi, když se dívala, jak James v běhu odhazuje boty, ponožky a tričko (k nemalé radosti mnohých děvčat) a skáče do jezera.
Lily si zatím v klidu plavala pod hladinou a netušila, že se k ní blíží tak trochu nepotřebná pomoc. Místo toho si říkala, že větší rozruch snad už vyvolat ani nemohla. V tu chvíli uviděla, jak proti ní, ale stále dost daleko, někdo plave. Ten někdo měl na sobě jen džínové tříčtvrťáky, černé vlasy a - a sakra na onoho plavce zaútočili ďasovci.
°°°°°°°°°°°
James si to tak mířil k loďce a najednou ucítil, jak ho něco táhne směrem dolů. Snažil se toho zbavit, ale nešlo to a táhlo ho to čím dál víc dolů. Pomalu mu docházel kyslík. Tak počkat, kde má hůlku? Ale ne… zapomněl si ji na břehu. Tak takhle zemře? V sedmnácti jako úplný idiot, který si zapomene hůlku… Lily! Co s ní bude… Náhle uviděl záblesk světla a pocítil, jak se od něj ďasovci odtáhli. Objaly ho dvě ruce a táhly ho nahoru. A pak už jen tma. Jeho zachránkyně ho táhla ke břehu než si vzpomněla na kouzlo Lokomotor, ale stejně se na břehu vyčerpaně zhroutila vedle něj.
"Jamesi, vzbuď se," převalila se k němu na bok. "Žádný umělý dýchání nebude, tak se vzbuď," jala se ho fackovat. Když se nic nedělo, Lily to vzdala a podle příručký správného Sviště mu zacpala nos a přeci jen mu to umělé dýchání dala. James pomalu otevřel oči a přihlouple se usmál:
"Ty jsi anděl? Já jsem v nebi?" Lily ho objala a pravila:
"Ne, ale mohls´ tam být, cos to proboha vyváděl?"
"Já? Zachraňoval Tě přece!!!"
"Proč proboha?"
"Protože ses topila a já se o Tebe bál!"
"Jó? A co že ses o mě bál, nemáš se radši starat o Naomi?"
"Ne. O Tebe se budu bát vždycky. Ty jsi totiž… já Tě totiž…"
Lily se rozechvěle nadechla: "Ano?"
"Eh…. Miluju."¨
"V tom případě mi něco slib."
"Co?"
"Že se už nikdy nebudeš pokoušet zachránit mi život." James se jen usmál, přitáhl si ji a políbil. Lily byla v sedmém nebi až -
"Jamesi! Co to děláš, ty se líbáš s tou hnusnou děvkou?" hystericky zaječela Naomi. James se dál utápěl v Lilyiných očích , ale když uslyšel, jak jí Naomi nadává, obrátil se na ni:
"Neříkej tak Lily a nežárli. Jako bych si nevšiml, jak pokukuješ po Siriusovi."
"To - to - to…" Naomi zbledla, otočila se a utekla směrem k hradu.
"Congratulation, brácho," prohlásil Sirius. "Ale běžím utěšovat"." V tom byl on mistr.
A tak se díky takové malé události narodil Chlapec, který přežil, Nebelvír ztratil padesát bodů - za Lily, sto získal, z čehož padesát za James - záchranáře a padesát za Lily - záchranářku záchranáře a Havraspár přišel o dvacet bodů.
~~~~KONEC~~~~
P.S: To jste rádi, co?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Locco Locco | 22. srpna 2007 v 18:11 | Reagovat

zas tak desny to neni. trochu nablbly.

2 Anorien Anorien | E-mail | 23. srpna 2007 v 11:13 | Reagovat

Je to jetý:)

3 emo emo | 23. srpna 2007 v 13:22 | Reagovat

ye do emooo

4 Pepcha Pepcha | Web | 28. srpna 2007 v 11:07 | Reagovat

Že to není zas tak hrozný? Ani bych neřekla - teda doufám. Hlavně, že to považujete za nablbly. Alespoň něco.

5 EmoMateo EmoMateo | 29. srpna 2007 v 22:01 | Reagovat

Och...to je tak...krásné?

6 Pepcha Pepcha | Web | 29. srpna 2007 v 22:49 | Reagovat

Vážně? No tos mě potěšil!

7 EmoMateo EmoMateo | 30. srpna 2007 v 16:06 | Reagovat

jasneze...

8 Pád´o - girl Pád´o - girl | 3. září 2007 v 17:14 | Reagovat

jo´ dobrý píšeš dobře

9 sirias sirias | Web | 8. září 2007 v 12:07 | Reagovat

tak muj naozr: bohuzel pravdivy a musim se naklonit k veci pod mou uroven, ale v tvem pripade to tak musim rict: je to odporny!

Vim, ze se snazis a prekypujes ironii, zlomyslnosti, jizlivosti, ale snaz se taky byt jina, nez jsi! navic ti je 13 nebo 14 a kdyz jsem nahlizela na nejake blogy a ctela komenty, ktere jsi tam psala, co si budeme rikat: radeji se zamysli sama nad sebou.

snad tenhle komentar budes brat s nadhledem a trosku se nad sebou zamyslis. Marry Sue - nebo jak se to pise - pises bohuzel taky a at si to nekdo uvedomi nebo ne, stava se to. Ale takovy fanfiction je a kazdy se tomu moc nevyhne a kdyz ano, smekam pred nim.

Tvuj styl psani je poutavy, ale jak uz jsem rekla, vypust trochu ze sveho srdce ironii a zlomyslnost. Podle vseho bys mohla byt v pohode holka, ale tohle  mi na nekterych autorech vadi.

Jen jsem ti to chtela rict, ber to v dobrym slovasmyslu a preju hodne zdaru!

Sirias

10 Tess Tess | Web | 9. září 2007 v 0:51 | Reagovat

Velmi "inteligentní" povídka! Jak já tu Lilyanu nesnáším!

11 Pepcha Pepcha | 10. září 2007 v 19:13 | Reagovat

Tess, vážně? Tos mě potěšila, jen mám obavy, že jen co se do soutěže přihlásí i Bel, budu mít po ptákách.

Sirio? Promiň, ale zlomyslost a ironie je mi prostě přirozená a bez ní si to snad už ani nedokážu představit. Co se týče toho, že bych měla postavy Mary Sue, ano, v Sázce takové opravdu jsou, díky čemuž jsem se rovněž rozhodla s ní nepokračovat. A Barbara z Tance? Tak tu z toho opravdu obvinit nemůžeš. Inteligentní je průměrně, hezká není (pokud ovšem vlasy kafe-broz-do zelena a divně hnědé oči nepovažuješ za vrchol krásy) a co se týče její oblíbenosti u kluků (aneb tajemství jménem feromony) , i takoví lidé jsou a dají se považovat za normální.

Děkuji za výtky, ale tuším, že je nebudu chopna napravit.

Forever your Josephie Muriel Black

12 Verunka Verunka | Web | 10. září 2007 v 19:19 | Reagovat

jé ty umíš pěkně psát...hezkéé:)ty seš do harryho pottera fakt zblázněná co?:)

13 Paja Paja | E-mail | 12. října 2007 v 13:57 | Reagovat

Daruji 4 mladata osmaka degu klidně i po jednom do dobrych rukou prosím prihlastese jsou za darmo !

Pavla Marková

Humpolec 1001

396 01

okres Pelhřimov mobil : 732367721

14 lUCY lUCY | 12. října 2007 v 14:49 | Reagovat

ta povídka je naprosto super!!!!!jenom nechápu kde se to v tobě vzalo....

P.S.napiš nějakou s malým ŠkorpÍkem..:-)

15 lUCY lUCY | 12. října 2007 v 14:49 | Reagovat

ta povídka je naprosto super!!!!!jenom nechápu kde se to v tobě vzalo....

P.S.napiš nějakou s malým ŠkorpÍkem..:-)

16 lUCY lUCY | 12. října 2007 v 14:49 | Reagovat

ta povídka je naprosto super!!!!!jenom nechápu kde se to v tobě vzalo....

P.S.napiš nějakou s malým ŠkorpÍkem..:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama