...........................In nomine patris et fili et spiritus sancti. Amen........................

3. kapitola aneb V hlavní roli jezero a sentimentální kecy

15. dubna 2007 v 15:46 | Pepcha |  HP- Sirius vs. sázka o rande aneb Přětěžký úděl dohazovačky
Mes amours,
vkládám další kapitolu k Sázce, u které prosím přimhouřete oči, jelikož s těma otevřenýma byste to nejspíš nepřežili. Musím vás opravdu prosit o shovívavost. Tato kapitola je velmi krátká (za což nejspíš budete jen rádi) a úroveň je u bodu mrazu. Stejně vás musím poprosit o zanechání komentářů a jako obvykle vás upozornit, že jestliže takto neučiníte, budu vás mučit dle práva útrpného.
Sbohem a šáteček
Á jamais votre Pepcha
Forever your Pepcha

"Ahoj holky, jak jste se měly", vtrhla do kupé Célie. Pak si uvědomila, že jedna z kamarádek ztratila o prázdninách rodiče. "Aj, promiň Lily, to nebyla zrovna vhodná otázka…"
"To nic", pípla zrzka a smutně se usmála.
"U Merlina, neplakej kamarádko", zaštkala Claire, vstala a objala Lily. Célie se k nim přidala.
"Neodpověděla si mi na žádný dopis, víš jaký jsem měla o tebe strach?", vyčítala jí jemně.
"Já jsem prostě potřebovala být sama, jenom s cizíma lidma, kteří si mě nevšímali, ale teď sem ráda, že jsem s váma", usmívala se jemně Lily a snažila se vymanit z objetí. Holky se utišily (hysterky jedny) a dál si jen normálně povídaly.
"…..jo a taky sem vám neřekla, že ze mě nakonec není primuska, odmítla jsem to."
Célie i Claire na Lily vytřeštily oči. Vzorňačka Lily, že odmítla primusování?
"A jak to vzal Brumbál?", optala se Claire.
"Celkem v pohodě, ví, že prostě chci být tenhle rok víc s vámi", pokrčila rameny Lily.
V tu chvíli okolo jejich kupé procházel James Potter se svěšenou hlavou, kterého se snažil rozveselit Sirius. James jen zvedl hlavu a nahlédl do kupé. Jeho oříškové oči se střetly s těmi dvěma smaragdy za sklem. Potter se jen pousmál a šel dál.
"Co se mu stalo?", otázala se vyjeveně Lily. Za normálních okolností by čekala, že sem vtrhne a okamžitě ji začne zvát na rande. Célie a Claire si spolu vyměnily vědoucí pohledy.
"Hm, Lily, ty jsi nečetla noviny?", zeptala se jí opatrně Claire.
"No poslední týden ne, ale co to má co dělat s Potterem?", divila se Lily.
"Ono se mu totiž stalo to samé,co tobě, víš?", snažila se jí to podat jemně Claire.
"A sakra, to není dobrý", zatvářila se Lily chápavě. Ve stejném vlaku, v jiném kupé seděl James u okno a nic neříkal. Kluci se snažili alespoň trochu udržet hovor, ale moc se jim to nevedlo. Nakonec utichli docela. Až prolomil ticho Sirius.
"Jimmy, což takhle se jít podívat za Srábkem?", snažil se navnadit kamaráda.
"Jdi sám, Siriusi", odbyl ho James a dál zavile hleděl z okna. Sirius si povzdechl a poprvé za historii jízd do Bradavic vytáhl knihu a začal si číst. Za hodinu konečně dojeli na nádraží.
"Čau, Hagride!"
"Ahoj, Siriusi, už se těšim, až zas vyhodíš do vzduchu záchodky, pokud možno i s Ufňukanou Uršulou", mrknul na Siriuse obr. "Jak to jde, Jimmy?", optal se starostlivě.
"Jo, dobrý, Hagride."
"A co ty, Lily?", všiml si zrzky právě vystupující z vlaku.
"Hmmm…", zněla nesrozumitelná odpověď.
"No tak běžte", povzdechl si Rubeus a šel za svými povinnostmi.
"Siriusi", sykl na něj někdo. Otočil se a tam stála Célie.
"Copak?"
"Počkej tady, když jim zmizíme, třeba pojedou ti dva spolu v kočáře."
"Myslíš Lily a James?", pozvedl obočí Sirius.
"Ne asi Rusalka a Snape! Samozřejmě, že Lily a James!", vykřikla, když se zatvářil nechápavě.
"Spojeni společným zármutkem…", docvaklo to jistému panu Neodolatelnému.
"Jo, tak jsem to myslela. Pojď, už spolu nejspíš odjeli", popostrkovala ho ke kočáru. Vlezli do jednoho prázdného, zavřeli dveře a začali vymýšlet plány, jak nakonec dokopou ty dva ke společnému rande.
°°°°
"Upozorňuju tě, že jestli jí Black svede a zase odkopne, nakopu já jeho", mračila se Lily.
"Neboj se, Evansová, já mu to přetlumočím, ale namyslím, že by to bylo potřeba", pousmál se James.
"Jo? To mi teda řekni proč, Pottere", zamračila se "Evansová".
"Eeer… To ti radši ani říkat nebudu, protože mě jinak zabiješ."
"Ne já tě zabiju, jestli mi to ne-"
"Probůh, nechte toho už, lidi", vložila se do toho Claire.
"Jo, bolí nás už z vás hlava", přikyvoval Remus.
"Tak si vezmi aspirin", usadila ho nabroušená Lily, ale pak si nevěřícně zakryla pusu. "Promiň". Na Remuse nikdy hnusná nebývala a skoro nikdy se s ním nehádala na rozdíl od Jamese a Siriuse. Mělo jim však již být jasné, že teď bude všechno jinak. Ztráta blízkých vás umí změnit k nepoznání a vaše okolí jakbysmet.
Když Lily s Jamesem vstoupili do Velké síně, doprovázelo je hodně pohledů. Oba se snažili být co nejvíc nenápadní, což bylo zvlášť u Jamese dost neobvyklé a zároveň téměř neproveditelné. Jakmile se všichni dostavili, přivedla profesorka McGonagallová prvňáčky s nechala Moudrý klobouk, aby jim zazpíval. Po jeho pěveckém projevu zavládlo poněkud zaražené ticho, protože místo obvyklé historie založení školy a kolejí, jak se obvykle zachová člen té určité koleje v době temna. Do ticha si odkašlala McGonagonagallka a jala se číst jména prvňáčků.
Po zařazování se všichni najedli a již s plnými žaludky si vyslechli Brumbálovu řeč. Představil jim novou profesorku na Obranu proti černé magii - Artemidu Hébé Hunterovou, tmavovlasou, tmavookou asi 35-ti letou ženu vysoké postavy s vlasy á la Kleopatra. Na tváři jí pohrával vcelku milý úsměv možná lehce prodchnutý ironií. Po představení nové členky profesorského sboru jim Brumbál popřál dobrou noc a všichni odcupitali do ložnic.
Holky se konečně pozdravily se svými zbývajícími spolubydlícími: Nancy a Ruth. Nancy, Irka se zrzo - blond vlasy a hrozně pihovatou tváří zbožňovala zvyky všech kultur a Ruth, maláčernovláska zase ráda kreslila, v čemž si rozuměla se Célií, která právě seděla na posteli, a na kterou se vrhla Claire a vyptávala se jí, co propána boha dělala a kde byla (příp. s kým), když ji naposledy viděly ve vlaku.
"Tak pověz, co si kde a s kým prováděla", škádlila ji Claire. "Ty chlípná ženštino, žes někde byla s nějakým chlapem?!"
"Nech si to, prostě jsem se ztratila v davu", odporovala jí Célie nabroušeně.
"No tak promiň", ospravedlňovala se Claire. "Já už budu zticha." Lily mezitím odklusala do dívčích umýváren, aby tam alespoň symbolicky smyla špínu a vzpomínky z léta. Asi po dvou hodinách už všechny konečně ležely ve svých postelích a dopřávaly si poklidného spánku. Tedy až na jednu. Lily seděla na okně s hlavou opřenou o okenní tabulku a sledovala, jak sovy vylétají na noční lov nad stříbřitou plochu jezera a nechají se unášet větrem až ke vzdáleným horám. Neměla ponětí, že jistý kluk se stejně jako ona nechává hladit paprsky měsíce a stejně jako na přemýšlí nad tím, že měsíc couvá, takže Remus má ještě chvíli času být šťastný než ho opět stihne jeho prokletí.Každý z nich mu nějak pomohl, Lily byla první, komu se svěřil s povahou své nemoci. James byl ten, kdo dostal nápad se zvěromážstvím.
Když šla Lily konečně spát bylo již pozdě (nebo hodně brzo) a zdály se jí podivné a zneklidňující sny o starých krvavých rituálech, o dávných válkách mezi nimiž se objevovaly záblesky zmatených snů o profesorce McGonagallové, jejím klobouku a Céliině ponožce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 belinda belinda | Web | 15. dubna 2007 v 18:15 | Reagovat

bude ti hodně vadit glos? asi polovinu jsem nepochopila. např. ta pasáž o moudrym klobouku byla...zvláštní.

2 Pepcha Pepcha | 15. dubna 2007 v 21:46 | Reagovat

Miláčku, opravdu mi glos vadit nebude.. jinak ... nebude mi vadit vůbec. Právě jsem si přečetla 4. kapitolu (resp. půlku, co mám napanou už asi 3 měsíce) a zjistila sem, že je to hovadina ještě větší než-li toto.

3 kitiki kitiki | Web | 15. dubna 2007 v 22:04 | Reagovat

chápáčku, hlásím se ke spolupráci. Tohle se nedá ponechat bez komentářů

4 bel bel | 16. dubna 2007 v 11:24 | Reagovat

nedá. to bych se musela velmi ovládat. a já jsem člověk...příliš sarkastický...

5 kitiki kitiki | Web | 16. dubna 2007 v 11:28 | Reagovat

ironický a cynický...my obě

6 Sarrah Sarrah | 22. dubna 2007 v 20:23 | Reagovat

Vy obě...hmm a na mě zbyla romantická, chápavá dylinka... Děkuji pěkně, ale měla bych vám říct, že obě máte zlá srdce a zlou duši a nikdy nedosáhnete ráje...No nicméně když jsem tu za tu chápavou kravku... Tak to bylo dobrý až na tu pasáž s dohazováním, slovosled bys měla občas pozměnit a ten moudrej klobouk- ten mi nějak utekl...Ale všechny tyhle nedostatky přebije závěr o zneklidňujících snech o Celliině ponožce..

7 belinda belinda | Web | 9. května 2007 v 11:17 | Reagovat

barboro koukej něco přidat!!! a dej chuderce babs vice - ehm - osobni pritazlivosti a kouzla =))

merci d'avance.

tu VAIS etre tres gentille, n'est-ce pas??

je t'embrasse

ta belinda

8 Sára Sára | E-mail | Web | 14. května 2007 v 19:26 | Reagovat

Máš to tu mocinky pěkné a povídka je senzační. :) :)

9 Verunka Verunka | E-mail | Web | 21. května 2007 v 17:29 | Reagovat

masáž o moudrim klobouku ???:)alenic

10 Haydde Haydde | Web | 10. července 2007 v 18:15 | Reagovat

ale já myslim,že je to dobrý!sice takovy smutný,ale jinak dobrý..musiš o prázkách 100 % něco přidat,fakt dobry...

11 Ylil Ylil | Web | 9. září 2007 v 22:06 | Reagovat

moc moc pěkný!!! moc se mi to líbí...je  to poutavý!!!

12 Verunka Verunka | Web | 10. září 2007 v 19:24 | Reagovat

poutavý:)

13 Lištička Lištička | 13. října 2007 v 14:03 | Reagovat

Tak tady se dá říct jen jediné... Panebože, proč?

14 rose rose | E-mail | Web | 11. listopadu 2007 v 11:12 | Reagovat

krása :) ale pokračuj prosííííííííííííím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama