...........................In nomine patris et fili et spiritus sancti. Amen........................

Červen 2006

X-Men: Poslední vzdor

2. června 2006 v 10:13 | Petr Koten |  Recenze k filmům
Profesor Charles Xavier (Patrick Stewart) a jeho přátelé se mohou těšit ze zlatých časů pro mutanty - protimutantské spiknutí plukovníka Strykera bylo odhaleno, zločinný Magneto (Ian McKellen) se svými nohsledy, kteří ohrožovali dobré jméno mutantů, jsou buďto uvězněni, anebo živoří na okraji zájmu a s existencí mutantů, zdá se, se okolní svět již smířil. Není však radno nechat se nastalým klidem ukolébat. Přichází totiž nová rána osudu, když věhlasná genetička Kavita Raová (Shohreh Aghdashloová) uveřejní výsledky svého bádání - lék proti genu mutace. Každý z mutantů tak má na výběr: buďto se podrobí léčebné kúře, anebo se dříve či později stane psancem. Magneto získává nový motiv pro své teroristické akce vůči lidstvu a X-Meni mají opět důvod prověřit své schopnosti v ostrém boji.
X-Men 3Přestože je na spadnutí další krize pro mutantské hnutí, jednoho z X-Menů, Scotta Summerse neboli Cyclopse (James Marsden), trápí zcela jiné problémy. Dosud se nepřenesl přes smrt své snoubenky Jean Greyové (Famke Janssenová) a svých kolegů se straní co možná nejvíce. Jiskřičku naděje, že mocná telepatka přece jen přežila, v něm vyvolají halucinace, ženoucí ho k jezeru Alkali, kde měla jeho láska zahynout. Scott je tak první, kdo zjistí, že Jean Greyová vstala po vzoru bájného ptáka Fénixe "z popela". Mnohem silnější a schopnější než kdykoli předtím, nejmocnější ze všech mutantů. Nová bytost však není přívětivou ženou, jakou znají její přátelé, ale nelítostným stvořením, které mezi stranami dobra a zla nevidí příliš mnoho rozdílů…
X-Men 3Byl to právě snímek režiséra Bryana Singera X-Men, který zavrhl barvotiskovou, naivní podívanou à la Batman a Robin (1997) a objevil pro comicsové filmy cestu civilního pojetí - nakolik jen hollywoodský akční sci-fi spektákl může být realistický. Ani snímek X-Men: Poslední vzdor nepřekvapil, když si ponechal stylizaci předchozích dílů a uchoval si onoho civilně-akčního ducha. Ze všech tří snímků série je X-Men: Poslední vzdor relativně nejcomicsovější. Přispěla k tomu i snaha scenáristů navázat na některé z nejslavnějších comicsových příběhů X-Menů, konkrétně The Dark Phoenix Saga a z ní vycházející Phoenix Rising (mapují smrt a znovuzrození Jean Greyové) a Gifted (který je východiskem pro dějovou linii věnovanou léku proti mutacím, autor tohoto comicsu Joss Whedon se ostatně podílel na jedné z verzí filmového scénáře).
X-Men 3Snad nejpatrnějším negativem třetích X-Menů je viditelný ústup jednotlivých postav do pozadí ve prospěch kolektivního hrdiny. Přehnaný počet postav, který už v dílu číslo dvě způsobil nejeden dějový zmatek, dostoupil nyní ve trojce svého vrcholu. Šanci vyniknout nedostává žádný ze sympaťáků (včetně minulým dílům kralujícího drsňáka Wolverina v podání Hugha Jackmana, natož pak stále více se vytrácejícím Storm Halle Berryové či Rogue Anny Paquinové) ani z padouchů. Dokonce ani vždy charismatický Ian McKellen nemá jako Magneto co nabídnout, zaujme snad jedině Aaron Stanford jako mladý zlostník Pyro. Konec je i slovním přestřelkám mezi Wolverinem a (nečekaně brzy odklizeným) Cyclopsem, které nemohou zastoupit ani půtky mezi prvním z jmenovaných hrdinů a nováčkem Beastem alias moudrým (a modrým) vědátorem Hankem McCoyem (komik Kelsey Grammer, známý ze sitcomu Frasier).
Nutnost kličkovat mezi celou řadou zápletek navíc neumožní vychutnat si všechny efekty, detaily a drobnůstky zařazené pro potěchu diváků (opět například neschází drobná rolička pro duchovního otce X-Menů - a desítek jiných comicsových postav - Stana Leeho, první filmovou úložku dostal jiný comicsový scenárista, jenž se nesmazatelně zapsal do historie X-menů, Chris Claremont).
X-Men 3I přes všechnu kritiku je ale zřejmé, že režisér Brett Ratner dostoupal třetím dílem X-Menů na jeden ze svých tvůrčích vrcholů. Řemeslník použitelný pro všechny žánry (série akčních komedií Křižovatka smrti, i lecterovský thriller Červený drak s Anthonym Hopkinsem) velmi bedlivě nastudoval dva předchozí snímky Bryana Singera, a to se mu vyplatilo. Na úvod Ratner navnadí dynamickou akční sekvencí z "terminátorsky" postapokalyptických kulis, která vrcholí Wolverinovým soubojem se Sentinelem, obřím robotem naprogramovaným na zabíjení mutantů. A přestože už na ni v dalších minutách nenaváže, solidní filmařskou úroveň udrží až do cíle.
Navzdory přelidněnosti a dějové roztříštěnosti se Ratnerovi a jeho týmu podařilo natočit celkem svižně odsýpající snímek, jež patří k tomu lepšímu, co mezi filmovými adaptacemi comicsu v posledních letech vzniklo. Kdo si oblíbil obě předchozí části trilogie, jistě nebude zklamán ani tentokrát, komu akční velkofilmy zrovna dvakrát nevoní, ten se zázraku od snímku X-Men: Poslední vzdor nedočká a oprávněně se kinosálu s tímto titulem vyhne.

Petr Koten

Superman Returns

2. června 2006 v 10:09 | pepcha |  Recenze k filmům
Po několika letech v ústraní se Muž z ocele (Brandon Routh) vrací do kolotoče běžného pozemského života. Starý nepřítel Lex Luthor (holohlavý Kevin Spacey) se nemůže dočkat až Supermanovi konečně zatne tipec a zmužilý hrdina seznává, že jeho rusovlasá superlove Lois Lane (Kate Bosworth) už na něj s večeří nečeká. No, alespoň na oko. A Supe aka Clark Kent se musí smířit i s tím, že společnost se naučila žít bez něj. Naštěstí pro hrdinu si na společnost chystá zuby hrůzná zkáza a chlapík v modrém trikotu tak může zase jednou dokázat, že mu na osudu matičky Země záleží. I když je nevlastní.
Produkce slibuje, že dobrodružná pouť Supermana zavede do hloubek oceánů i vesmírných výšek a hrdina se bude muset naučit vyjít zejména sám se sebou.

Superman ReturnsINSPIRACE:
Superman Returns je pátým pokračováním série o asi nejznámějším superhrdinovi na světě. Na plátně si Superman odbyl premiéru nejprve ve stejnojmenném animáku Davea Fleischera (1941), hraná verze následovala pod vedením dvojice Bennet-Carr v roce 1948. Nejslavnějším Supermanem je ovšem ten Donnerův z roku 1978, kdy si Supermana/ Clarka Kenta zahrál Christopher Reeve, který Muže z ocele ztvárnil i v dalších třech celovečerních pokračováních.

UPOUTÁVKA:
Půlku prvního teaseru zabírají loga. V té druhé se Supe vznáší nad zeměkoulí. Tahle upoutávka zatím funguje jenom jako ubezpečení, že se něco natočilo.

Superman ReturnsOBSAZENÍ:
Pro Brandona Routha je role Supermana velkým začátkem, za sebou má dosud jen pár TV seriálů. Také pro Kate Bosworthovou je Lois Lane zatím největší rolí. Bosworth hrála v komedii Osudové léto (Blue Crush) nebo v Pravidlech vášně (The Rules of Attraction).
I Kevinu Spaceymu přichází zlosyn Lex Luthor vhod, poslední roky tohoto oscarového herce jsou spíše podprůměrné. Se Singerem Spaceyho pojí spolupráce na úspěšné krimi Obvyklí podezřelí (The Usual Suspects).
Legendární Eva Marie Saint (Na sever severozápadní linkou (North By Northwest)) dává Clarkovu adoptivní matku Marthu, nesmrtelný Marlon Brando potom ze záznamu Jor-Ela, Supermanova otce.

Superman ReturnsTVŮRCI:
O vzniku pátého Supermana se mluvilo v podstatě od konce 80.let, ale první reálný kandidát se objevil téměř o deset let později. Scénář Kevina Smithe měl tehdy s Nicolasem Cagem v hlavním roli režírovat Tim Burton. Všichni tři ale projekt nakonec opustili a režie byla nabídnuta Brettu Ratnerovi (X-Men 3). Ratner ale nebyl schopný najít herce, na kterém by se shodnul s Warner Bros, a tak ho nahradil McG, autor Charlieho andílků (Charlie's Angels). I McG se ale nakonec k radosti fanoušků poroučel a loni jej vystřídal Bryan Singer.
K realizaci Superman Returns Singer povolal své spolupracovníky z X-Men. Scénář přepracovali Michael Dougherty a Dan Harris, kameramanem byl Newton Thomas Sigel, který například dosnímal Gilliamovu aktuální pohádku Kletba bratří Grimmů (The Brothers Grimm). Zkušenosti na Grimmech i X-Men má Guy Dyas (výprava), hlavní výtvarník Hugh Bateup se zase podílel na Matrixu.
Vizuální efekty vznikají pod Markem Stetsonem (Pátý element (The Fifth Element), spolupráce na Pánu prstenů). Společnosti, které se na efektech k novému Supermanovi podílely, patří ke špičce v oboru: Rhythm & Hues (X-men, Pán prstenů, Letopisy Narnie (The Chronicles of Narnia: The Lion, the Witch and the Wardrobe)), The Orphanage (Harry Potter a Ohnivý pohár (Harry Potter and the Goblet of Fire), Sin City) a Rising Sun Pictures (Harry Potter a Ohnivý pohár, Batman začíná (Batman Begins).
Rozpočet nového Supermana sahá k omračujícím 250 mil. dolarů a v ČR bychom se jej měli dočkat v červenci 2006.


Kouzelná chůva Nanny McPhee

2. června 2006 v 10:05 | Jan Jaroš |  Recenze k filmům
Kouzelná chůva Nanny McPhee (Nanny McPhee)
Doporučit článekTisknout
Kouzelná chůva.

Osamělý, věčně zaneprázdněný otec pozve chůvu, aby vychovávala jeho nezvedené děti. Oproti slavnému filmovému muzikálu Mary Poppins má nový anglický snímek Kouzelná chůva Nanny McPhee všeho více: zlobivých dětí je sedm; "odrovnaných" chův není jen šest, ale hned sedmnáct. A ta poslední, která se ujme jejich nápravy, přichází nepochybně z nějaké pohádkové říše - každopádně vládne nevídanými kouzly. A tatínek je opět nad všední problémy povznesený nekňuba, jenž si se svými potomky vůbec neví rady, ať již pracuje v bance (Mary Poppins) nebo nyní v pohřebním ústavu.
Kouzelná chůva Nanny McPhee má bizarní, cynický humor, ašak přístupný i těm nejmenším dětem. Tatínek pan Brown (Colin Firth) si rád rozpráví s nebožtíky a děti děsí své vychovatelky stále ukrutnějšími žerty. Sedmnáctá chůva v panice prchla, když své svěřence podezírala, že snědli nejmladšího sourozence. Ohlodávaná nožička navlečená do ponožky ji vyhnala z domu. Zlomyslné děti s rozkoší ovládly kuchyni, kam měly vstup zakázán, s chutí spoutaly kuchařku a jaly se podle svých zběsilých představ kuchtit.
A tu do příběhu vstupuje bradavičnatá, bambulovitě nosatá chůva McPhee (Emma Thompsonová) s jedním převislým zubem. Stačí, aby uhodila svou sukovicí o podlahu, a zlotřilosti dětí se obracejí proti nim samým. Chůva McPhee, která se nikdy nerozčílí a za všech okolností si je vědoma výchovných cílů, si předsevzala, že dětem udělí pět lekcí dobrého chování. Po každém výchovném úspěchu jí zmizí některá z ohyzdností, které trčí na jejím obličeji. Příznačné je tlumené zakašlání na spokojenosti s výsledkem. Děti se naučí poslouchat, chodit včas spát i vstávat, poděkovat, cítit zodpovědnost za své skutky.
Převýchovou projde i ovdovělý tatínek, zprvu závislý na výpomoci své žlučovité tetičky (Angela Lansburyová), která jej nutí do opětovné ženitby. Důvtipné děti se však s pomocí laskavé chůvy zbaví ohavné ženštiny, která by naplnila i ty nejčernější představy o zlé maceše. Nejprve chystají bezpočet nástrah na roztahovačnou návštěvnici, kterou tatínek na poslední chvíli zachraňuje před pavouky i jinou havětí. Psk se jim s pomocí imaginárních včel podaří překazit probíhající sňatek.
Kouzelná chůva Nanny McPhee je zasazena do pozdně viktoriánské epochy, prolnuté do úsměvně i strašidelně pohádkového světa. Rozjívená děcka (v protikladu k viktoriánské upjatosti) odkazují k dnešním domácím zbojníkům, zbaveným jakéhokoli usměrňování. Odmítají každou autoritu. Tvůrci karikují a zveličují směšnost postav (např. upjatá teta či sňatkuchtivá obstarožní nápadnice). Mnohé konflikty mění v grotesku, napěchovanou zběsilými gesty i pohyby. Takové jsou úvodní spoušť v kuchyni, námluvy i následná svatba. Tatínek se stále znovu děsí, když se znenadání zjeví všudepřítomná chůva, aby ho informovala o průběhu svého zvládání zlobivých a vzpurných ratolestí.
Kouzelná chůva drží palce nezvedeným dětem. Probudí v nich nakonec soucit i svědomí - oproti dospělým uvíznuvším v tenatech přetvářky a zkostnatělé konvence. To je základní prioritou scénáře, který podle předlohy Christianna Branda sepsala Emma Thompsonová (byla rovněž autorkou scénáře filmu Rozum a cit). Utkala svého druhu moderní pohádku, za jejíž kulisy si zvolila viktoriánskou éru. Začínající režisér Kirk Jones text přiblížil poetice oživlých obrázků, občas nabádavých a poučných. Tomuto stylu odpovídá výtvarná kamera Henryho Brahama svými laskavými, idylicky proteplenými odstíny. Hudební doprovod Patricka Doylea inspirovaly dobové šlágry.
Film spoléhá na pestrou škálu postav. V rolích různě upjatých dospělých spatříme například Dereka Jacobiho, Kelly Macdonaldovou nebo Imeldu Stauntonovou. Hlavními hrdiny dětskéh osvěta jsou ovšem okouzlující rošťáci, kteří se sice dopouštějí velkých lumpáren, ale jejich počínání lze vysvětlit jako reakci na nejistotu, která zavládla po matčině odchodu. Zapamatujme si jména jako Thomas Sangster, Eliza Bennettová, Jenny Daykinová, Raphael Coleman: možná se s nimi v budoucnu ještě setkáme.

Jan Jaroš