...........................In nomine patris et fili et spiritus sancti. Amen........................

Duben 2006

Oprátka

25. dubna 2006 v 14:37 | Pepcha |  Básničky
Jen jeden den a jedna noc,
tolik do konce mi zbývá
řeknu vám, že není to moc
tak, co mi kdo zazlívá.
Já přec nejsem svatá,
já mám nějaký ten hřích,
ale říkat, že jsem s dˇáblem spjatá
a atˇ na mé mrtvé tělo padá sníhk,
totˇ trochu přemrštěný požadavek,
co dělat jsem měla když,
nutili mne do zatracených vdavek
a tedˇ smyčka stahuje se blíž a blíž
okolo mé ladné šíje
vždytˇ do očí téměř bije,
že neprovedla jsem zhola nic.

Poupě

25. dubna 2006 v 14:12 | Pepcha |  Básničky
Kdesi hluboko v lesích
rozvíjí se krásný květ
nikdy neuslyší smích
nepozná ho lidský svět.
Zvířata kolem chodí,
ale jen po spičkách
ví, že něco se rodí
a tak vznášejí se v snách.
Jednou přijde člověk
a zahubí tu krásu
zvířata ho budou nenávidět
po celý lidský věk.

Zoufalá

21. dubna 2006 v 11:17 | Pepcha |  Básničky
Zoufalý pohled vrhám na dvojice,
které se vodí v parku za ruce
při blyštivém svitu měsíce
a vzpomínky jsou pro mne s nimi
už poslední jediná spojnice.
Doufám jen ve ztrátu paměti.
že vzpomínky se ode mne rozletí
jako malý křištˇálový motýl,
který mi kdysi slzy z očí smyl.
Znovu na obzoru vstává Slunce
a já téměř vidím tvoje jemné ruce
házící mi na pomoc lano,
ale ony zmizí jen co bude ráno.
Nastane ráno a padne rosa,
já procházet se budu bosa.
Nikdy nechci vidět západ slunce
vždytˇ ukazoval mi ho on
a mne dosud tíží jeho skon.
Uzavřena ve vlastní pasti
nazažiji jiných slastí.,
než vyšlapaných se držet cest
a nenechat se ničím" svést.
Až pozdvihnu pistoli
možná to trochu zabolí
půjdu vstříc svému osudu
bez něj již déle nebudu.
PINK!
"Nemělo by tam být ,nikým´?

Jas

11. dubna 2006 v 17:51 | Pepcha |  Básničky
Až jednou
za nějaký čas
lidi si sednou
a uzří ten jas.
Jas, který je v nás
vidět ho nemůžeš
ani pohledem se pást.
Ten jas odhalí lež
a půjde ti vztříc
každé věci zříš
ten pravý líc.

Kamarád....ka:)

11. dubna 2006 v 17:42 | Verunenenenka
Skvěle talentovaná dívka s..
KECI....
Nebudu to brát z nějákýho PROFESNÍHO HLEDISKA nebo tak něco
Je to super holka (která občas škrábe:))
Hele nech toho už se červenám:)
Jojo dobře stejně už musim....budu to muset dopsat jindy:).......Tu KRITIKU:):):)

Sebevražda?

11. dubna 2006 v 16:32 | Pepcha |  Básničky
Můj svět, můj život
chci se obléknout do toulavých bot
a utéct daleko, daleko pryč
nebo do sebe vrazit tyč.
A nemusím jít daleko, daleko pryč
můžu odhodit život jak míč.
Odhodit své city, zničit život jiným
znovu se mohu setkat s ním.
Až přijde můj čas
pak zemře se mnou hlas
hlas lásky mé přetrvávající až za hrob
ano, pak smrt moje i jiných bude můj džob.
Nebude mě trápit smrt jiných
vždytˇpo něm sotvakdo vzdych.
Kdo jemu život ukončil
sám si u mne nadrobil.

Tma

11. dubna 2006 v 16:20 | Pepcha |  Básničky
Vánek mi přinesl zvěsti
lekl jsem se jak kdyby mi dal pěstí.
To co mi přinesl mnou otřáslo,
ale tedˇ už vím mám v tom jasno.
Klepy ty jak kladivo rozbíjí
vztahy na oko pevné
však stejně pomíjí.
Ale stále ponětí nemám,
co dělat abych nebyl sám.
Samota člověka užírá
a tma na něj okatě zírá.
Prázdnota v srdci a tma
kéž bych byl bez citů jak lama.

Hrob

11. dubna 2006 v 16:11 | Pepcha |  Básničky
Beznadějně smutný kos
sedí na větvi jak nevítaný host.
Býval to ten nejvěrnější druh
jeho pán měl však strašný dluh.
Dluh smrtelný jak ebola,
která ho zabila ach zabila.
Dlouhý a smutný příběh jen
zůstal tu po něm jako sen.
Kvůli dluhu už jen doufal
a hrozně-hrozivě se kál.
Jeho hříchy mu odpustˇme
atˇsi jeho duše už odpočne.

Vzpomínky

11. dubna 2006 v 15:11 | Pepcha |  Básničky
Až bouře přinese mi útěchu
lidé nebudou mít potuchu,
co zažila jsem za hrůzy,
ale když déštˇ mi kape na vlasy
vzpomínky jak mokrá barva
stékají a hlasy vybuchují jak salva.
Už nevím, proč mám dále žít
já nemůžu přec věčně snít.
Zemřu a spolu s mým životem pohasne
ten závan lásky neštˇastné.
Kapky deště smívají můj strach
už ucítím ten smrti pach.
Já cítím už jen z života pár vláken
volá už mě božský eden.
Drápy smrti svírají mi hrdlo
najednou se všechno nějak zvrtlo.

Klíče lásky

11. dubna 2006 v 14:59 | Pepcha |  Básničky
Až jednou najdeš cestu k mému srdci
až najdeš ten utrpením poskvrněný klíč
až zjistíš jaké před všemi tajím věci
pak nebudu se divit-už jen křič.
Vím, že lásku z tebe nevypudím násilím
do lásky se nikdy nesmí nutit
a přesto jenom o tobě už sním,
ale já nebudu se tebe prosit.
Tak dívej se mi při rozhovorech do očí
vždytˇjen pro tebe se toho tolik napláči
už platonická láska mi nestačí
mé tělo po tvých dotycích jen lační.
Ta jedna chvilka tvého citu
ten dotyk lásky jak peříčka
jen pocit. že pro mě jsi tu
atˇ zakousne mě lištička.

Kýč jako bič

11. dubna 2006 v 14:44 | Pepcha |  Básničky
Když usměješ se roztávám
neutekl jsem lásky nástrahám.
Vím,že když budu bez tebe
slunce pro mě nevyjdev na nebe.
Už neuteču z lásky pout
ani kdyby mě čekal soud
ten advokát rozum můj
dávno zalez ve svou sluj.
Tys ukradla mi svobodu
už neuvidím tu vodu
ta voda, co mě věčně poutá
tys dávno zahnala mě do kouta.
Já nepoznám už soukromí
láska vždy mi ho uloupí!